Zkoušky nebo závody?

Dogdancingové (dogdance) zkoušky jsou tak trochu česká specialita. DDCCR samozřejmě vychází z anglického Paws'n'Music a americká WCFO má také Proficiency Tests, ale pochybuji, že by tam byly v takové masivní oblibě jako u nás. Z velké části to je i tím, že jim dávají pořadatelé přednost před závody, nejspíše pro jednoduchost a menší náklady, nejsou potřeba poháry, stačí 1 - 2 rozhodčí. Závody za letošek by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky, kdežto zkoušek bylo přinejmenším dvakrát tolik.

Zkoušky i závody mají svoje výhody. Na zkoušky nemusíte vymýšlet kostým, rekvizity, hledat originální hudbu a cvičit náročné cviky. Cviky jsou předepsané, stačí vám jen najít takovou písničku, která odpovídá tempu vašeho psa, a poskládat prvky tak, abyste je stihli, než vyprší časový limit. Ve zkouškách také s nikým nesoutěžíte, jen sami se sebou, když se vám sestava povede, nemusíte se obávat, že by vás porazil ještě někdo šikovnější, máte prostě plný počet bodů a hotovo. Zkoušky prvních úrovní také nejsou těžké a nevadí nějaké to ukazování, vystoupení trvá okolo minuty a pes může být odměněn.

Na druhou stranu kouzlo závodů je právě v tom, že si můžete dělat, co chcete. Můžete si vybrat takové cviky, které váš pes umí dobře, můžete mu ukazovat (možná vás to bude stát body, ale do budoucna se vám dokončování cviků vyplatí), používat rekvizity, které psy většinou baví, a když se náhodou něco nepovede, můžete to před rozhodčími snáze zamaskovat, zatímco ve zkouškách i relativně malá chyba (9 kroků místo desíti, nedokončený kruh) může znamenat diskvalifikaci.

Takže záleží na vás, co si vyberete, podle cviků, které se psem umíte, věku, kdy chcete na akci vyrazit, a míře exhibicionismu, který vás ovládá.

napsala Katka

If your dog is fat, you're not getting enough exercice. (Author Unknown)