Tréninkový deník 15. 11. 2009

Cviky na poslušnost a triky

Procvičujte průběžně různé triky, které jsme společně zkoušeli, nebo klidně i nějaké vlastní. Ve zbývajících dvou lekcích ještě nějaké nové přidám, abyste si mohli hrát se psy i přes zimu. Hlavním smyslem trénování nových věcí je to, že vás pes vnímá, dává na vás pozor a také se učí něco o sobě. U cviků jako je slalom, chůze u nohy nebo mezi nimi, podobně jako obíhání s vámi pes musí umět spolupracovat. Snažte se proto psa odměňovat hlavně proto, že vás pozorně sleduje a snaží se vám vyhovět. Cviky jako couvání, chůze do strany, skoky, ty zase vedou psa k tomu, aby si uvědomoval svoje packy a vůbec celé tělo.

Tady je video slovinské závodnice, několikanásobné mistryně světa s pyrenejským ovčákem, jak se baví v zimě.

http://www.youtube.com/watch?v=FW8Hg4nEp-w

Překážky

Zóny
Tréninku zón není nikdy dost. Je skvělé, jak se všichni vrhají s radostí po pamlscích, pro spoustu psů je to skoro nepříjemná část, protože nemají moc jasno, co by tam měli dělat, a před zónou zpomalují, nebo se naopak chtějí dostat co nejrychleji pryč a pak dostanou pět trestných bodů za minutí zóny. Tentokrát jsme se zaměřili na porozumění zastavení v pozici předními packy na zemi a zadními na zóně (pozice "2on2off"). Stejně jako rychlé doběhnutí na zónu je důležité i to, aby pes rád na zóně zůstával, dokud mu psovod neřekne jinak. Tak se budete moci spolehnout, že vám pes dá prostor doběhnout si, kam potřebujete, a nebudete nepříjemně překvapeni, že skočil špatnou překážku dřív, než byste se rozkoukali.

Základy pro zastavení a vyběhnutí na povel jsou už v tom, že se pes musí zastavit u tácku s pamlsky, a psovod dá psovi povel pro vyběhnutí těsně před tím, než pes vyběhne sám. Někteří psi to ale sami od sebe nepochopí, takže jsem chtěla zdůraznit právě tu fázi odložení na zóně. Jednou z možností je zůstat u psa na zóně a stále ho odměňovat, dokud na ní stojí, a postupně se vzdalovat a zase vracet ke psovi, podobně, jako se učí odložení (procvičujte ho, vrátíme se k němu i v příští hodině). Výhodnější je, pokud člověk třeba už od začátku může pohybovat nezávisle na tom, jestli pes na zóně zastaví, i když je psovod před psem nebo za ním. Pokud se pak pes nebojí doteků cizích lidí, pak může psovod opět utíkat, jak potřebuje, zatímco pomocník psa chytí za obojek nebo za postroj, a pokud se pes pokusí ze zóny odejít, pomocník lehce zatáhne zpět. POZOR - pomocník by neměl psa na zóně držet, jen zarazit. Jakmile pes s pohybem dopředu ustane, psovod by ho za to měl okamžitě odměnit. Tak se pes učí "dostanu pamlsky za to, že budu čekat na zóně, dokud si mě psovod nezavolá". Poté, co psovi dáte pamlsek, mu můžete zopakovat povel pro zónu, když zase půjdete pryč (ideálně nechte psa seběhnout, zastavit, vraťte se k němu, odměňte ho, zase poodstupte, vraťte se, odměňte a až za několik pokusů ho ze zóny pusťte, nebo si ho zavolejte), nebo mu žádný povel už neopakujte, samotný fakt, že stojí v pozici pro zóně, by mu měl říci, že má čekat, dokud neuslyší "volno" (nebo "pojď, běž", jakýkoli povel, který používáte pro ukončení cviku). Pokud pes sleze, aniž byste ho kárali nebo ručně vraceli začněte cvičení od začátku. Zkuste od psa odcházet nejen dopředu, ale také do strany nebo zůstávejte vzadu.

Pro rychlé zóny je velmi důležité, aby se pes soustředil na zónu a tím pádem se při sbíhání musí koukat na ní, nikoli na vás (pak by snadno přeběhl pozici, ve které má zastavit). To se upevňuje táckem s pamlsky, ale při procvičování výdrže můžete psovi opět pomoci tím, že mu pamlsek vždy dáte přímo před ním a ještě nízko u země.

Variantou zastavení 2on2off je i zastavení na míček. Nerada používám míček stejně jako pamlsky, protože je mnohem více viditelný a pes se tak rozhoduje, jestli zastaví nebo ne, podle toho, jestli míček vidí nebo ne. Navíc pro spoustu psů je míček tak lákavý, že si ani neuvědomují, že nějaká zóna pod nimi je. Proto se pes nejprve učí samotnou pozici a zastavení na ní, míček pak leží opodál (mimo dosah psa) rovně za zónou. Pes by o něm měl vědět, aby za ním běžel dopředu a neotáčel hlavu za psovodem (ze stejných důvodů, jako jsem popisovala výše). Míček psovi pomůže seběhnout na zóně dost daleko a držet na zóně rovný postoj. Aby nesbíhal úplně, naveďte psa na zónu a na obojku ho lehce přidržte, aby se zastavil předními packami na zemi a zadníma na zóně. Jakmile pes povolí tlak dopředu a přenese váhu na zóně na zadní nohy, pochvalte ho a s povelem "volno/běž" ho vypusťte za míčkem. Opakujte to tak dlouho, dokud pes nepochopí, že může za míčkem vyběhnout až v okamžiku, kdy přenese váhu na zadní nohy. Poté můžete psa pouštět do pozice už více samostatně, z větší výšky a také prodlužovat dobu, kdy musí na zóně počkat (ne všechno najednou, pracujte vždy na jednom kritériu po druhém).
Tahle metoda není vhodná pro všechny typy psů, protože jim může vadit fyzická manipulace, nebo je odradí čekání na zóně. Pokud je ale pes do hračky až nekontrolovatelně nadšený, tohle může být způsob, jak ho trochu usměrníte. Nevýhodou je velký počet opakování, které musíte procvičit, aby pes cvik skutečně pochopil a nakonec dělal i sám.

Úplně jiným způsobem zóny je její učení pomocí targetu na packy. Najdete ji v samostatném článku jako "sbíhané zóny - Ali Roukas-Canova". Učím jednu metodu hromadně, protože to je u kurzů jednodušší, a navíc si myslím, že je poměrně jednoduchá jak pro psa, tak psovoda. Ale pokud vám učaruje něco jiného, klidně mi dejte vědět a pokusím se vám vyhovět, jak nejlépe budu moci.

Velká část té metody je popsaná ve výše uvedeném článku. Tady zmíním jen pár tipů do začátku, na které je dobré si dát a pozor a vyhnout se tak pozdějším komplikacím.
* Doporučuji pro začátek tréninku cvičit na pevné desce. Desku opřenou jednou hranou o zem nakloňte a buď čekejte, až pes sám na target sám šlápne buď jednou packou, nebo hned dvěma, nebo můžete psa na target navést za pamlskem. Pamlsek použijte jen párkrát, poté už čekejte, co vám pes nabídne sám.
* Odměňujte psa ideálně co nejblíže targetu, rovně před packami. To psovi také pomůže vnímat i při jezení pamlsku target.
* Snažte se o takové šlápnutí na target, kdy pes naskočí oběma předními packami zároveň, podobně jako na flyball box. Když pes dostatečně rozumí tomu, za co dostane pamlsek, a těch pamlsků dostane spoustu.
* Jakmile naskakuje na nakloněný target, začněte ho pouštět, jakmile se pes packami dotkne. Když se na target naskakuje a nevadí mu, že s ním padá, nechte už ležet target na zemi a psa šlapat jen na něj.

Tady je video první lekce s TouchBoardem, točili jsme ho jen pro demonstrační účely, Cannymu bylo deset let a už jsme vážně nechtěli na zónách učit nic jiného :-)

http://www.youtube.com/watch?v=35PlKBRRldo

Houpačka
Houpačka je prostě trochu jiná, pes si u ní musí zvyknout na spoustu věcí - překlápění, pád z výšky, zpomalení a zastavení, bouchnutí. Prakticky jsme opakovali cvičení z 4. 10. (jejej, to už je to tak dávno?), všichni psi se tvářili, že je houpačka baví a nemají z ní vůbec strach, což je skvělé. Postupně budeme zvyšovat převýšení houpačky, čímž se trochu prodlouží překlápění. Aby psa ovšem pořád bavilo dobíhat až na konec a tam zůstat, stále bude někdo čekat u zóny (psovod sám, nebo pomocník), houpačku podrží a bude ji až se psem na konci sklápět, zatímco bude psa stále ládovat za odměnu pamlsky.

Psa je možné na zóně usměrnit i tím, že mu dáte míček nebo hadr k přetahování a hrajete si s ním, zatímco on se zadními drží na zóně. Pokud seskočí, přetahovat se přestanete a zase ho navedete jen na zónu. Po několika opakování pochopí, že odměna je jen za zůstávání na místě a bude se snažit o to usilovněji.

Sekvence

Bohužel mi nefunguje můj oblíbený program na kreslení sekvencí (je to tím, že mi bohužel vůbec nefunguje celý počítač), takže tentokrát budou sekvence bez panáčků, alespoň abyste si připomněli, co jste běželi.

1. sekvence 1. skupiny
Za prvním tunelem doporučuji otočit se čelem k výběhové díře z levé ruky na pravou. Nezapomeňte zkontrolovat psa, jak vybíhá z tunelu, a pak se teprve rozeběhnout k dalšímu tunelu. Abyste nevyrazili uspěchaně špatným směrem :-)

1. sekvence 1. skupiny

2. sekvence 1. skupiny
Trošičku jednodušší na vedení, zato je přidaná skoková překážka. Záleží na stáří psa, jestli tam dáte nějakou výšku, nebo dáte jen malinkatý element do výšky zápěstí štěněte. Snažte se psovi utéci, jakmile vběhne do druhého tunelu, abyste ho mohli přes překážku přivolávat, pokud ještě neumí skákat sám. U mladého psa spíše hrozí, že se po výběhu z tunelu vrhne vám za paty a překážku mine :-) Nic si z toho nedělejte, mladý pes ještě neumí "přepínat" mezi soustředěním na váš běh a překážky okolo. S tím mu můžete pomoci umístěním misky s pamlsky/hračkou za skokovou překážku (popřípadě si můžete pomoci i pomocníkem, který psa na odměnu za překážkou upozorní), aby pes věděl, že pokud řeknete povel pro skok a ukazujete rukou do strany, pes se má koukat po překážce.

2. sekvence 1. skupiny

Pokud se pes zdráhá vůbec do tunelu vlézt, je lepší cvičení mu trochu rozkouskovat a odměnit hned za každý úspěšně překonaný povel. Jak je Jamie velký, tak se do tunelu špatně skládá a necítí se v něm moc dobře, bude potřeba je ještě trochu procvičit samostatně. Ale rozhodně má pěkné náznaky, slibující rychlý i radostný běh v budoucnu.

1. sekvence 2. skupiny
Jednoduchá sekvence na rozběhání, i když trochu delší, než mívají začátečníci. Na to, že pro Azalku to byla úplně první sekvence více překážek v rovině za sebou, to zvládla i přes drobné zaváhání naprosto krásně, stejně jako její psovod, který všude správně ukazoval a psa tak náležitě podpořil ;-)

1. sekvence 2. skupiny

2. sekvence 2. skupiny
Sekvence s jednou změnou ruky. Možností vedení je několik, zmíním dvě. Buď máte rychlého psa a bojíte se, že by ke špatné díře tunelu doběhl dřív, než se vůbec rozkoukáte. Pro to se hodí vedení zvané v-set, kdy budete startovat na pravou ruku, stoupnete si mezi #1 a #2 přímo na spojnici středů obou překážek (tedy ne bočnic, jak je normální praxí). Psa zavoláte k sobě, okolo sebe ho otočíte a pak se rozeběhnete přímo k levé díře tunelu, psa majíce stále po pravé ruce. Obrázek, kde to je schematicky znázorněné, najdete ve výše uvedeném odkazu. Jakmile pes zaběhne do tunelu, můžete sekvenci dokončit se psem po levé ruce. Pokud pes obíhá druhou překážku nebo se po vás točí před tunelem, musíte ještě trochu zapracovat na načasování, u rychlého psa je těžké říkat všechny povely a ukazovat tělem včas. Ze začátku se musíte držet zpátky, aby se pes okolo vás otočil těsně, a jakmile míří na překážku #2 se rozeběhnout, aby naběhl rovnou do tunelu v plné rychlosti. Výhodou je právě to, že díky šikmému skákání druhé překážky špatnou díru tunelu ani nevidí.

Se psem, který se umí těsně točit, nebo se psem, u kterého si můžete dát větší náskok, můžete vyběhnout přes obě skokovky rovně (na pravou ruku), za #2 se otočit na čelo (frontcross) a do tunelu už pak běžet se psem po levé ruce (na levé pak můžete sekvenci dokončit).

2. sekvence 2. skupiny

Příště

Prosím, snažte se přijít včas (1. skupina ideálně už v půl druhé, 2. skupina v 15:00), abychom si mohli všechno připravit, a pak se vrhnout do tréninku, protože se brzy stmívá, druhá skupina už nemá tolik prostoru, takže trénink obou zkrátíme tak, abychom se všichni vystřídali. Pokud máte kopačky, využijte je, povrch už asi lepší nebude.

If agility had been easy they would have called it obedience. (Author Unknown)