Tréninkový deník 27. 9.

Ahoj, tahle hodina byla dost hektická a také teplé počasí dalo psům zabrat. Co se týče počtu účastníků, už jsem podnikla kroky ke znovuzavedení dvou skupin (pokud s vámi nejsem domluvená jinak, přijďte normálně na 13,45). Příště nám to snad půjde lépe. Zatím se můžete vrátit a procvičovat to, co jsme už dělali.

Poslušnost a triky na rozvíjení dovedností psa

Chůze mezi nohama
Jednou z možností, jak si psa srovnat na překážky poměrně přesně, je naučit ho pozici mezi vašima nohama, kdy mu vaše nohy zabraňují uhýbat vpravo nebo vlevo, a snadno si ho můžete směrovat, jak potřebujete.
Připravte si do ruky pamlsek nebo hračku. Psa nejprve na pamlsek/ hračku naveďte za sebe, a pak ho nalákejte mezi svoje rozkročené nohy. Pes může zůstat stát nebo si sednout, jak chcete, v té pozici ho odměňte. Já kupříkladu používám pozici mezi nohama pro odložení psa vsedě, takže si Way zvykl si hned sednout, ale skoro považuji za praktičtější chtít, aby pes zůstal stát, a sedl si až na povel.
Pokud se pes umí na povel (používám "mezi") zařadit, můžete zkusit chůzi dopředu, točení se na místě i couvání. Ze začátku můžete psovi pomáhat tím, že mu držíte před čumákem pamlsek, aby neměl tendence zpod vašich noh vybíhat, a hojně ho odměňovat za snahu držet se v pozici.
Cílem je, aby pes uměl udržet pozici, i když mu psovod už neukazuje a různě se s ním točí. Pamatujte si, že odstranit ukazování může trvat dlouho, a měli byste ho zavádět pomalu - dát ruku na chvíli pryč a hned ji zas vrátit a odměnit psa, že na to nereagoval. Postupně okamžiky, kdy psovi neukazujeme, prodlužovat, vést psa jen rukou bez pamlsku, ale stále ho často odměňujte, ať ho cvičení baví.

Dotyky ruky
Cvik, kdy se pes dotýká ruky, se dá snadno a dobře využít jak při tréninku agility, tak dogdancingu nebo obyčejné poslušnosti. Psa i bez pamlsku je možné navádět do různých pozic nebo ho udržet ve svojí blízkosti, když je potřeba minout kupříkladu skupinku jiných psů nebo lidí. Pokud jsou dotyky ruky správně naučené a používané, můžete se psem hrát i akční hry bez hraček, kdy se pes honí za vaší rukou, skáče po ní a sám se tak rozhýbe a protáhne.
Aby psa vůbec napadlo všímat si vaší ruky, dejte si mezi prostředníček a prsteníček pamlsek, aby kousek vyčuhoval, dlaň s pamlskem mu nabídněte a nechte ho, ať si pamlsek vezme. Ze začátku to může být trochu váhavé, ale pes by se měl po několika opakování chytit a po ruce se vrhat. Zkoušejte ruku dávat i do různých jiných pozic, nejen přímo před psa, ale i do strany nebo nad něj, ať si musí trochu povyskočit. Když tohle pes zvládá a zajímá ho to (tedy po ruce s pamlsek se vrhá se zájmem), je čas odpoutat jeho pozornost od pamlsku a zvykat ho na to, že se má dotýkat jen prázdné dlaně. Způsobů, jak to udělat, je několik, můžete je i různě kombinovat.
Jednou z možností je nabídnout psovi ruku s pamlskem, nechat ho na povel dotknout se dlaně, pochválit ho v okamžiku, kdy se dotýká, a pak ho odměnit z druhé ruky. Pes se tak učí, že odměna přijde vždy, když se nabídnuté dlaně dotkne, bez ohledu na to, kde je pamlsek. Pokud se pak pes nechce ruky dotknout, protože čeká pamlsek z druhé ruky, dejte si pamlsek opět z dlaně, a různě umístění pamlsku střídejte, aby si nikdy nemohl být jistý, jak ho v tu chvíli odměníte. Nikdy neodměňujte psa poté, co se od vaší ruky obrátí, vždy jen za to, že se dotýká, dokud mu neřeknete jinak (například povelem "vezmi" nebo "můžeš").
Cílem je, aby se pak na povel uměl ruky těsně dotknout čumákem a vytrvale jí následoval, jakkoli s ní pohnete.

Trpaslík
Trpaslík je klasicky dogdancingový cvik, ovšem velmi ho doporučuji i v tréninku agility. Je užitečný hned z několika důvodů - za prvé je vždycky šikovné, když se pes učí novým trikům, protože procvičuje svoji spolupráci s psovodem a schopnost přemýšlet o nových věcech. Za druhé to je cvik náročný na balancování a udržení rovnováhy, takže si pes dobře procvičí a uvědomí celé tělo, což mu prospěje při pohybu na překážkách. A za třetí pes musí dost posilovat zádové svaly, aby se v trpaslíkovi udržel, takže si zlepšuje fyzickou kondici pro běhání.
Nejlépe začít se psem v sedu a s pamlskem mu vést hlavu trochu nahoru a trochu za něj, aby zvedl přední nohy ze země. Každý pes je jiný a dokáže rovnováhu udržet jinak dlouho, stejně jako každý pes má jinou fyzickou kondici, a může mu trvat dlouho, než se trpaslíka naučí (znám případ, kdy to psovi trvalo i rok). Proto čas od času trpaslíka procvičujte a nechte psa, ať postupuje vlastním tempem.
Jakmile uvidíte, že se pes v trpaslíkovi drží lépe a déle, když ho lákáte pamlskem, můžete zkusit dát pamlsek pryč a s prázdnou rukou ho vést do trpaslíka. Jakmile se trochu odrazí, ještě v trpaslíkovi ho odměňte z druhé ruky. Je důležité, abyste ho odměnili, když má přední nohy ve vzduchu, jinak se naučí do trpaslíka jen odrazit a nevydrží v něm. Pokud to nestihnete a pes spadne, nic si z toho nedělejte a zkuste to znovu, tentokrát psa odměňte dříve. Pokud se mu nechce, zase si vezměte do ruky, kterou ukazujete, pamlsek.
Necvičte nikdy příliš dlouho, pes se může snadno unavit, pokud je netrénovaný.

Práce bez překážek

Křížení
Křížení se říká vedení, kdy pes mění stranu, po které se vedle psovoda nepohybuje. Může se to dít několika způsoby - 1) pes se točí ke psovodovi čelem a psovod ho má stále na očích (frontcross), 2) pes se točí směrem od psovoda, psovod psa stále sleduje (rearcross), 3) psovod přebíhá před psem tak, že mu pes skončí na druhé ruce, má přitom psa za zády (blindcross). První dva způsoby jsme zkoušeli, protože se při nich vychází z otoček, které jsme už dělali. Třetí křížení je dobré učit až ve chvíli, kdy se psovod se psem umí spolehlivě pohybovat i mezi překážkami.
S frontcrossem začněte tak, že máte psa po levé noze (nebo po pravé, to je jedno, popis se bude vztahovat pro začátek na levé noze), pamlsek/hračku držíte v levé ruce (pamatujte si pravidlo, že psa vedete vždy rukou blíže k němu), rozejděte se přímo a když se rozhodnete se psem zatáčet, udělejte otočku o 180° tak, že vy i pes se k sobě budete točit čelem (tedy vy se budete točit ke psovi doleva a pes k vám doprava), až se budete dívat opačným směrem a psa budete mít po své pravé ruce. Během otočky si také přendejte pamlsek do pravé ruky (můžete pak psa z pravé ruky rovnou odměnit). A můžete vykročit opět přímo, psa po pravé ruce a po chvíli se opět otočit ke psovi čelem tak, že vy se točíte doprava ke psovi a pes doleva k vám, až vám skončí u levé ruky. Pamlsek přendejte do levé ruky a odměňte psa.
V každé otočce by měl zaznít povel pro stranu z dogdancingových otoček (toč + zpět/ left + right atd.), tak psovi napovíte, jakou otočku od něj čekáte
Opakujte cvičení kolikrát chcete, ideálně tak, abyste se vy i pes cítili jistí, ale ne natolik, abyste ho příliš unavili nebo otrávili.
Můžete pak přidávat i na rychlosti a se psem klusat nebo běžet.

http://www.youtube.com/watch?v=qXjm_zd6j88

Rearcross je na tom podobně, akorát se pes netočí za psovodem, nýbrž od něj. Když tedy jdete se psem u levé nohy a chcete se otočit doleva, pes se také točí doleva, takže vám pak skončí u pravé nohy. Pro navedení do otočky byste také měli použít slovní povel a ruku vzdálenější od psa, která se naopak pak stane rukou bližší psovi (když máte psa na levé ruce, pak při otočce si přendáte pamlsek/hračku do pravé rukou a tou psa otočíte, takže pes skončí u pravé nohy).

http://www.youtube.com/watch?v=RdETk6KxXrU

Je ještě jeden způsob, jak procvičovat rearcrossy, soustředící se na jedinou věc - aby pes pochopil, že se má za psovodem točit co nejkratší cestou, nedělat točky na místě. Jeden anglický závodník a trenér (mimo jiné i vicemistr světa 2004) k tomu účelu vymyslel pěkné cvičení - odložíte psa v sedě nebo vleže, uděláte krok za něj, pes by se měl dívat na vás (pokud máte psa u levé nohy, pak má mít za vámi hlavu obrácenou doprava), pak za jeho zády překročte pomyslnou čáru, kterou tvoří linie jeho hřbetu, a jediné, co by měl pes udělat, je otočit pouze hlavu, nikoli celé tělo, aby na vás stále viděl. Za to ho můžete odměnit. Můžete zároveň procvičovat i odložení, například stačí jen odstoupit od psa a odměnit ho za to, že v pozici zůstal. Pro lepší připomenutí cvičení je tady video jedné ze studentek Grega Derretta:

http://www.youtube.com/watch?v=L25GDeYt55w

Cvičení na překážkách

Tunely
Zopakovali jsme si rovný tunel, psi postupně získávají jistotu a nepotřebují už tolik navádět a ukazovat. Proto jsme tunel zahnuli do tvaru "L", kdy už psi neviděli skrz, přesto všichni tunel zvládali opakovaně překonávat, i když někteří váhavěji. Pegy viděla dnes tunel poprvé, proto zatím procvičovala jen rovný na přivolání (pro psa to je jednodušší varianta, než když ho psovod sám navádí dovnitř a z ničeho nic mu začne venkem tunelu utíkat). Zkusili jsme napojit látkový tunel a pevný tunel za sebou, většina psů kombinaci zvládla napoprvé nebo napodruhé, zejména větší psi byli v látkovém tunelu ještě trochu nejistí. Náš látkový tunel je delší, než se vyskytuje na závodech (naše látka má 5 metrů a oficiální by měla mít 2,5 - 3,5 metrů, už jsem si tunel odnesla domů, abych ho zkrátila), proto se psů nechce jít moc skrz. Charlie je úžasná výjimka, radostně se vrhá do všeho, co má dva konce. Rychlost je velmi důležitý základ, pokud se naučí naopak krok i zdrobit a mít ostré zatáčky, bude patřit mezi velmi rychlé psy. Pegy se s látkovým tunelem zatím seznamovala, také pokračovala velmi dobře a látky se přehnaně neobávala.
Příště budeme pokračovat s dalšími tvary tunelů.

Slalom
Od minula je vidět, jak se psi ve slalomu už krásně chytají, stejně jako psovodi si ví více rady, jak psa slalomem správně provést. Na koordinaci pohybů je slalom jednou z nejtěžších překážek, je vhodné ho dosti často procvičovat (ale ne tak často, aby to psa otrávilo). Pokud se mu chcete věnovat i doma, můžete si vypomoci lyžařskými hůlkami nebo podobnými nástroji.
Pokud psům půjde slalom i nadále tak dobře, přidáme další tyčku. Nezapomínejte prosím na výhodnost toho, že psa za obojek nebo vodítko nakrátko trochu brzdíte v pohybu, aby se muset slalomem skutečně drát trochu silou, a zároveň jste tam připraveni mu pomoci, pokud mine tyčku.

Skákání
Zkusili jsme další z možností skokových řad, tentokrát to bylo pět "regulátorů kroku" v řadě za sebou, mezi sebou měli stejné vzdálenosti. Regulátor kroku je prakticky okap obrácený dnem vzhůru, tak nízký, aby pes nemusel skákat, ale tak výrazný, aby ho donutil dávat si pozor na to, kam dává nohy, a jak si skoky odměřuje. Dávám jim přednost před tyčkami položenými na zemi, protože pokud pes šlápne na regulátor, téměř nic se mi nestane, kdežto na tyčce ležící na zemi si pes může zvrtnout prst nebo zápěstí.
Protože psi se mezi regulátory pohybovali pěkně, cvičení jsme ztížili s tím, že na 2. a 4. skokovku jsme dali nízkou tyčku, která už nutila psa k uspořádanějšímu skoku. Strike regulátory jsme ponechali, aby psi i mezi skoky udrželi soustředěný krok. Někdo byl při prvním překonávání nejistý, ale při dalších bězích už pochopil, co musí dělat a zejména Pegy šla přes skokovou řadu s vyloženou jistotou, která jí dovolila nabrat značnou rychlost. To je to, co při cvičení hledáme, když pes umí skákat s jistotou, tak také šetří čas na parkuru. Jamiemu jsme překážky roztáhli na dva dlouhé kroky, protože jako velký pes má dlouhý skok, což je dobře, protože menší počet kroků také znamená rychlejší překonání parkuru. Každý pes potřebuje na skocích teprve získat jistotu, aby ho práce bavila, potom je načase řady upravovat tak, aby si pes zvykal jak na prodloužení, tak zkrácení skoku.
Několik pravidel, kterými se při procvičování skokových řad řídíme:
* Pes by měl být posazený před první překážku tak, aby se mohli odrazit rovnou přes ni, ve vzdálenosti přibližně poloviny vzdálenosti mezi prvními dvěmi překážkami.
* Psovod psa může přes řadu přivolávat, nebo ho vysílat za odměnou - pamlsky nebo hračkou. Pokud ho přivolává, musí si za poslední překážku stoupnout dostatečně daleko, aby pes mohl dopadnout a udělat ještě minimálně jeden krok za odměnou. Psovod musí být ke psovi zády, pokud se k němu staví čelem, dává mu informaci "zpomal, tady končíme". Pokud je psovod ke psovi zády, pes se ho bude snažit dohnat a předehnat.

Zóny
V agility jsou tři tzv. "zónové překážky" - kladina, houpačka a áčko. Každá z nich má na obou koncích vyznačenou zónu, které se pes musí dotknout alespoň jednou tlapkou nebo její částí (zavedeno z bezpečnostních důvod, aby psi neskákali z překážky z výšky), jinak je tým penalizován pěti trestnými body za každou zónu, kterou pes mine.
Způsobů, jak toho docílit, je několik, jak si můžete přečíst třeba v tomhle článku. Mezi ty nejčastější patří metoda, kdy se pes na zóně zastaví, předními na zemi a zadníma na zóně (podle různosti povrchů pes dokáže rozlišit, jak daleko se dostal). Zdá se mi, že pro psovoda i psa je nejschůdnější metoda, kdy se na malý talířek položí pamlsky, zóna je obklopena bočnicemi, aby psovi nepadal zadek ze zóny do strany, psa navedeme jen kousek nad zónu a necháme ho, aby si pro pamlsek seběhl. Pes se musí nejprve naučit brzdit, proto někdo může sbíhat z větší výšky a někdo potřebuje jen pár centimetrů nad zem, aby talířek nepřelétl. U talířku by měl čekat pomocník, který psovi dá ještě druhý pamlsek za to, že nejen na konec zóny doběhne, ale ještě tam zůstane, dokud mu psovod neřekne povel, že může odejít (například "OK", "pojď", "běž", "jdeme").
Cílem je, aby pes dokázal samostatně překonat celou překážku, zastavit se na zóně a zůstat tam bez hnutí, dokud mu psovod neřekne jinak, i když psovod utíká dopředu nebo naopak zůstává pozadu. Možnost získat náskok může být na parkuru velkou výhodou.
Postupně budeme postupovat k tomu, aby pes uměl seběhnout k pamlsku co nejrychleji, spolehlivě se zastavil a pak zase co nejrychleji za psovodem vystartoval. Stejně si to budeme příště zkoušet i na kladině, na houpačce budeme postupovat trochu jinak, protože tam je výhodnější, aby se pes zhoupl celý a vahou svého těla prkno přibil k zemi.